V Česku téměř nejsou stavby ze dřeva, a to je škoda
Kromě dlouhodobého světové-ho prvenství v pití piva má ČR celou řadu dalších primátů - jedním z nich je v zásadě absence využití dřeva jako materiálu ve stavebnictví. Podle údajů nadace "Dřevo pro život" patří navíc ČR v rámci EU na jedno z posledních míst ve využití dřeva obecně. To je v přímém protikladu s evropskými trendy renesance zájmu o výrobky z přírodních materiálů.
To vše za situace, kdy mezi evropskými státy zaujímá ČR celkem 4. místo v zásobě dřeva na hektar (245,8 m3/ha) a 6. místo v ročním přírůstu na hektar (6,6 m3/ha). Lesy přitom tvoří 33,5 procenta území republiky, čímž se řadíme mezi 12 nejlesnatějších států v EU. Zásoby dřeva (v rozpory s mýty o nadměrných těžbách) v ČR přitom rostou dlouhodobě, podle dostupných statistik již desítky let. Celkový roční přírůst v českých lesích je v současné době přibližně 18 milionů metrů krychlových, přitom se ročně vytěží zhruba 14-15 milionů kubíků dřeva. To znamená, že se každoročně zvětší zásoby dřeva nejméně o tři miliony kubíků. Například v roce 2003 činily zásoby dřeva 650 milionů kubíků, když v roce 1930 to bylo "jen" 307 milionů kubických metrů dřeva.
V rozporu s tím je ale využití dřeva v ČR na obyvatele jen 0,23 m3 ročně, ačkoli v Rakousku je to 0,62 m3 a ve skandinávských státech se hodnota využití dřeva blíží 1,00 m3 na obyvatele ročně. Zcela ojedinělá je situace u nás v případě využití dřeva ve stavebnictví. Zatímco v Česku tvoří podíl staveb na bázi dřeva na bytové výstavbě jen zhruba jedno procento, v Německu je to sedm procent, v Rakousku a Švýcarsku 10 procent (z toho v Bavorsku 70 procent), Velké Británii -Anglii aWalesu 15 procent, Skotsku 50 procent (přitom na britských ostrovech jsou malé vlastní zdroje dřeva), ve Finsku, Norsku a Dánsku přes 60 procent, v USA 65 procent a Kanadě dokonce 80 procent.
Bohužel "paneláková tradice" v praxi znamená, že ve stavebnictví a užití dřeva obecně jsou v ČR místo dřeva stále preferovány ekologicky méně vhodné materiály jako plasty, železo, beton, jejichž výroba významně více zatěžuje životní prostředí. Pohled na postavení lesního hospodářství v rámci národního hospodářství ČR je navíc zúžen pouze na jeho statistický podíl na HDP (0,7 %). Přestože společnost obecně uznává význam mimoprodukčních funkcí lesů, stále chybí propojení této veřejnoprávní role a ekonomického pohledu. Pohled EU je jiný - ta vnímá lesní hospodářství jako první článek výrobního řetězce, kterému dodává obnovitelnou, ekologicky čistou surovinu. Lesnictví je tak v Evropě nedílnou součástí dřevozpracujícího průmyslu, výroby papíru a buničiny či obalových materiálů, l díky tomu je dřeva podstatně více využíváno ve stavebnictví.
V ČR takovému využití mimo jiné brání i další z rozšířených a nepravdivých "lesních mýtů" - totiž že dům ze dřeva není plnohodnotný, že je to vlastně jen jakási chata, která navíc nemá žádoucí izolační vlastnosti, takže je tam zima. Jenže v současné době je již řada vhodných izolací k dispozici, a nejen to - dřevěný dům je možné postavit doslova za pár týdnů, není drahý a především - taková stavba má velmi pozitivní vliv na životní prostředí. Ve výrobcích ze dřeva se dlouhodobě uchovává uhlík, tím se stabilizuje jeho množství v přírodě a zmenšují se dopady globálních klimatických změn. Jeden kubík dřeva váže například až 250 kilogramů kysličníku uhličitého. Při průměrné spotřebě 100 - 150 kubíků dřeva na jeden dům a životnosti stavby minimálně 100 let se jedná o nezanedbatelná množství. Přitom na místě, kde se na dřevěný dům vytěžil les, za sto let vyroste les nový - a ten váže další tuny tohoto skleníkového plynu. Naopak při výrobě cementu, pálení cihel a vápna, přepravě stavebních hmot se obrovská množství tohoto plynu pouze uvolňují.